Výzkumné projekty

Galerie a Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod se dlouhodobě věnuje řadě výzkumných projektů zaměřených na historii, umění a kulturní dědictví regionu. Tyto projekty přispívají k objevování nových poznatků a zachování bohaté tradice Vysočiny. O jednotlivých projektech se můžete dočíst níže.

Replika sklářské pece

Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (dnes Galerie a muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod) se rozhodlo v rámci projektu Sklářství na Vysočině vytvořit repliku středověké sklářské pece. Získalo podporu některých velkých znalců v oboru – Michala Gelnara, PhDr. Jitky Lněničkové, Mgr. Pavla Rouse a PhDr. Evy Černé, jejichž znalosti a postřehy nakonec umožnily spolu se zaměstnanci muzea repliku uskutečnit. Na začátku stálo od roku 2014 studium dostupné literatury z Čech i Evropy (nálezové situace, experimenty jako Welezke či Villa Borg a archeometrie) a zejména na experimentální projekt E. Černé a jejích spolupracovníků z 90. let 20. století (Černá 1991, 1993; Černá– Kirsch– Štrojsa 1995). Základními studijními prameny byly pro nás dobové záznamy benediktinského mnicha Theophila Presbytera o konstrukci pece, výrobě kmene i používaném nářadí (De Diversis Artibus, Libri III., ed. E. Hendrie 1847), Georgia Agricoly (1526), nákres pece a hutě v cestopisu rytíře Mandevila z let 1410-1420 (British Library), a již zmíněný experimantální projekt Moldava II. Při přípravě a v průběhu akce proběhla řada konzultací k praktickým otázkám se skláři, keramiky, archeology, technology a odborníky z praxe i vysokých škol.

Stavba repliky středověké sklářské a pomocné fritovací pece v Havlíčkově Brodě

Cílem našeho projektu bylo pomocí surovin a materiálů běžně dostupných v našem regionu realizovat experimentální stavbu repliky středověké pece a potvrdit, že na Vysočině byly a jsou dostupné materiály ke stavbě pece tohoto typu. Zároveň jsme chtěli zopakovat úspěšný experiment z Moldavy a naučit se tavit sklo podle původních postupů. Dnes již můžeme konstatovat, že se tento cíl podařilo naplnit a prostřednictvím odborných článků budeme, popisovat konstrukci a stavbu sklářské pece, způsob topení v peci a regulaci teplot a prostřednictvím Dr. Dany Rohanové z VŠCHT Praha i chemické analýzy utaveného skla. Unikátním prvkem celého experimentu bude publikování našeho pokusu s výrobou frity v pomocné fritovací peci, která byla, neodmyslitelnou součástí výrobního procesu v nejstarších středověkých sklárnách (Theophilus, Liber II., Caput IV: De commixtione Cinerum et Sabuli) a vyskytovala se ještě i v raném novověku kdy ji jako možný postup zmiňuje Agricola (1526, 470-71). Oba autoři nepoužívají novotvar „frita“ ale mluví o „pečení/vaření materie“ (coquito materia). V českém prostředí, je zastáncem procesu fritování M. Gelnar, který nás k myšlence přivedl, v zahraničí bylo konstatováno např. při rozboru středověké hutě Blunden´s wood (okolo 1330) při teplotách okolo 900°C (Merchant 1998; k pomocným pecím Černá 1995, Steppuhn 2009). Více informací naleznete zde.

Autoři: Jiří Jedlička, Aleš Knápek